Asociál se baví s přítelem své nejlepší kamarádky

A ještě ke všemu ve společnosti dalších lidí.

To vám bylo tak, když jsem pro jednou byla akční a na konci školního roku jsem se po škole sebrala, sedla na vlak a jela domů za cílem jet na slavnostní vyřazení 9. ročníku mé nejlepší kamarádky T. 

Hah, takhle to zní dost spontánně, ale pravdou je, že na tuto akci jsem byla pozvaná už na mém vyřazení základky, tedy rok předtím :D Ale cítila jsem se jako boss. Odjet během týdne z intru, domů a ještě ke všemu se večer zas vrátit! Taky že jsem to pořádně plánovala a počítala, jestli to budu stíhat. A stihla, hahaa!

Musím podotknout, že při této události jsem se s přítelem T. viděla poprvé. On mne prý chtěl poznat už dřív a já na jednu stranu také, ale na druhou jsem se bála, že si o mně bude myslet akorát něco ve stylu „Pane bože, tak to je ta, se kterou moje T. dělá ty voloviny“ (znáte to ne? prostě nejlepší kamarádky :D). Navíc je to jiná liga, je už na VŠ a celkově je už na úrovni. Jooo, někdo se má no.. Zkrátka jsem tedy nechtěla před ním vyplynout jako úplný debil a chtěla jsem udělat dobrý dojem. No, asi se mi to povedlo, ale nebyla bych to já, kdyby se mi před ním nestal žádný trapas…

Vyřazení měli moc hezké, po skončení se ještě chvíli fotilo s rodinou, pak nás tam chtěli i mě a T. přítele a potom jsem se už omluvila, že musím běžet na trolejbus a jet domů a následně zpět do Prahy. Tak jsem velice svižným krokem šla na nejbližší zastávku a čekala, až přijede bus. Nervně jsem tam počítala, zdali to stíhám a najednou vidím, jak na stejnou zastávku míří kamarádky přítel. Zpanikařila jsem, protože mi bylo jasný, že když se k němu přihlásím, tak celou cestu bude trapné ticho, protože nebudu schopná se s ním o ničem pořádným bavit, a tak jsem dělala, že ho nevidím. Naštěstí se zastavil o kus dál, a tudíž na mne ani neviděl. Za chvíli přijel trolejbus a já byla v klidu, že už je všechno o.k. a mířím na poslední noc do Prahy a pak další den pro vysvědčení. Ale co se nestalo. Označila jsem si jízdenku a šla si sednout a jen co jsem dosedla, tak se vedle mě vynořil ten přítel a zeptal se, jestli si může přisednout. Já překvapeně odpověděla, že samozřejmě a podívala jsem se před sebe, kde seděl pěkný kluk a byl ještě víc překvapený než já (hahaaa, určitě si myslel, že se neznáme a ten přítel se odhodlal a oslovil úplně neznámou a pochopitelně překrásnou dívku = mě :D). Načali jsme hned konverzaci a vlastně jsme si celou dobu povídali, takže ani trapné ticho moc nebylo. Hlavní téma bylo naše milovaná T. a tak různě jsme ji drbali.

Když už jsem byla uvolněná a bylo mi jasný, že je opravdu v pohodě, tak jsem si už nedávala tolik pozor, co říkám a to byla chyba, protože mi něco nechtěně ulítlo… :D

Probírali jsme zrovna T. a její včasné vstávání. Já jsem známá tím, že si ráda pospím do 11, kdežto T. vstane klidně o půl sedmý a jde dělat nějakou domácí práci nebo se jde učit.

T. přítel: Já když jsem ještě s T. nebyl, tak jsem si taky rád pospal a vstával třeba v 11, ale teď to nejde. Ona mi volá třeba v 7, jestli jsem už vzhůru a jestli jsem nezapomněl, že jdu dnes k holiči.

Já: Ježiš. To je fakt hrozný! *smích* To zas když byla u mě na Silvestra a šly jsme spát asi o půl čtvrtý, tak mě taky vzbudila někdy před 8, že musím jít dokreslit její obraz na přijímačky.

T. přítel: *smích* Strašný…

Já: To teda. Já nechápu, proč vstává takhle brzo… *smích*

*tichá odmlka*

T. přítel: S ní se fakt spát nedá

Já: To néé no!

*Podívám se na kluka naproti a vidím, že se mu zvedli koutky, protože se potichu uchechtl. Přemýšlím chvilku proč a pak mi došlo, co jsem to právě řekla…*

Já:

 

... 

A v tom nastalo ticho a já se ani neodvážila na přítele T. podívat.

Mou životní otázkou teď je, zdali mu to také došlo anebo si to ani neuvědomil. Jestli ano nebo ne se nedozvím, ptát se ho nebudu :D, každopádně tomu naproti to došlo a to mi ke ztrapnění bohatě stačilo...

Áňa